Město

1. Já město znal, kde končívala dráha,

a, jak se zdálo, končil taky svět,

ulice prázdný, klikatý a šedý

jak život, kterej tady každej nějak ved'.

2. Tam někdo snad i studny přiotrávil,

lidi se báli čistou vodu pít,

lidi se báli čistou pravdu říkat

a srdce doširoka otevřený mít.

R: Pravda, ta bejvá jako utrženej vagón,

jednou se valí a už nejde zastavit,

dopadá bídně ten, kdo brzdit se ji snaží

nebo ji za jízdy chce z tratě vyhodit.

3. Já město znal, a není to tak dávno,

kde už si řekli: dál tak nejde žít,

kde už si řekli: nejde se jen dívat,

jak někdo pokouší se pravdu oběsit.

R: + nebo ji za jízdy chce z tratě vyhodit ...