Mokrý duše

Ami Emi Ami

1. My seděli to zamračený ráno

u řeky, jen kousek za městem,

na obrácený lodi, u grogu, jak to chodí,

se vysmívali všedním starostem.

2. Ta kytara, co dal mi s sebou brácha,

kterej říkal:"Moc ji nevomlať!",

za všechny prachy stála, hlavně, že trochu hrála,

ta překližková hrůza, laď jak laď!

R: Partu cvoků, co maj' duši mokrou,

život jednou do cesty mi dal,

[: jsem rád, že to tak bylo, to se mu podařilo,

sám bych si snad líp nevybral. :]

3. Na břehu kalný spěchající vody,

kolem který vede stará trať,

my zpívali a hráli jen vo tom, co jsme znali,

a i když trochu falešně, tak ať!

R: + partu cvoků, co maj' duši mokrou ...