Piáno

1. Kam se schová člověk, neví, když je dusno k zalknutí,

ulice jsou zaprášený a průtrž mračen k spadnutí,

já měl zrovna ale kliku, i když peněz pomálu,

před bouřkou jsem zapad' vmžiku do parádního lokálu.

R: Že mi sedřou chlupy z kůže, chvíli měl jsem nahnáno,

než mě u zdi udivilo prapodivný piáno,

u piána bylo prázdný polstrovaný štokrle,

štamgasti i vrchní na mě nekoukali nevrle.

2. Do kouta jsem k němu zalez', rozšoupnul se pořádně,

všechny klapky mělo bílý, zato mu hrály bezvadně,

na ten pajzl - žádná láce rád bych velkou chválu pěl,

vždyť jsem tady snil a smál se, všechny smutky poztrácel.

R: Že mi sedřou chlupy z kůže, chvíli měl jsem nahnáno,

než mě u zdi udivilo prapodivný piáno,

na ten pajzl - žádná láce rád bych velkou chválu pěl,

vždyť jsem tady snil a smál se, všechny smutky poztrácel.