Ruce

1. Dálniční pás do tmy se ztrácel,

před námi bylo město spící,

to když jsem našel na řadící páce

tvoji ruku čekající.

2. Čekala mou už hodnou chvíli,

srdce mi skoro v krku stálo,

pak světla ulic, věžáky bílý,

cesty zbejvalo jen málo.

R: Tak už to bejvá, že noc je krátká

a po ní ráno přijde všední,

nesmíš se dívat zpátky do zrcátka,

dokud se aspoň trochu nerozední.

3. Snad někdy víc jen ruce poví,

nežli slova při vyznání,

možná se někdy sejdou zase, kdo ví,

je to moje tajný přání.

R: