Z konce světa

1. Leželi jsme dlouho v trávě, když se v dálce objevil

vlak, co jezdí tudy líně rychlostí snad jen pět mil,

z toulek se nám kámoš vracel, jak to slíbil dopisem,

každej z nás už léta myslel, že se po něm slehla zem.

2. Zamával a hodil pingl, za ním potom skočil sám,

já v tu chvíli strach měl za něj, ač ho jinak nemívám,

jen se ohlíd' za vagónem, z čela vlasy odhodil:

"Vezu jednu dobrou zprávu z konce světa, kde jsem byl!"

R: Kousek štěstí já tolik jsem si přál,

že je ve zlatě, já si, proklatě, donedávna myslíval,

mít kousek štěstí, který, když se unaví,

třeba najednou se mi náhodou i do cesty postaví.

3. Jako blázen můžeš kopat, hory hlíny převrátit,

třeba stovky tisíc lopat, ale zlato nenajít,

že mě čeká teď a tady, mohlo mě dřív napadnout,

jsou to dobří kamarádi, no, a tenhle známej kout.

R: + třeba najednou se mi náhodou i do cesty postaví ...