Člověk a země

Ze země jsem na zem přišel

na zemi jsem rozum našel.

Po ní chodím jako pán,

potěš ty mě Pán Bůh sám.

Stojí, stojí jeden chrám

a v tom chrámu jeden pán

Na něm roste dvanáct větví

potěš ty mě Pán Bůh sám.

Dvanáct větví, třicet dětí,

dny a noci zemi světí,

po ní chodím jako pán

potěš ty mě Pán Bůh sám.

Vlaštovičky letí, letí

zvěstují nám čas podletí,

na svatého Řehoře

vlaštovičky přes moře.

Vlaštověnka lítá, lítá,

povídá, že svítá, svítá,

Hody, vody, květy jdou

vedou léto za sebou.

Na osice lístek vadne

až uvadne, dolů spadne,

také li já tak uvadnu

až uvadnu, dolů spadnu.

Ze země jsem na zem přišel

na zemi jsem rozum našel,

po ní chodím jako pán

do ní budu zakopán.