Dvě růže

Když se blíží letní čas v době přepůvabné,

Když pominul sníh a mráz, sluníčko zas vládne,

láska k jedné dívčině srdce zraňuje mi,

kéž pak skloní tvář ke mně, kéž má slitování.

Vezmi si růži, Růženko, když já kvítek v ruce mám.

Značí přec krásu, dívenko, celý se láskou rozplývám.

Růženko sladká mámivá, jako zora zářící,

ať Tě ta vůně ovívá, dává půvab na líci.

Růže na růži dívej se, ty o tom kvítku zpívat máš,

Při tom i na mě usměj se. Slavíku se vyrovnáš.