Jedeme vlakem

Tu-dum-tu-dum, jedeme vlakem,

tu-dum-tu-dum, jedeme domů,

tu-dum-tu-dum, jedeme mrakem,

poprvé, když ses na mě usmála,

rozezpívala se louka,

v očích Ti melodie zahrála

a já si ji začal broukat,

to bude bouřka,

tu-dum-tu-dum, jedeme domů.

Nebe se na vteřinu roztáhlo,

obnažilo správnou trasu,

opatrně ruku natáhlo,

navedlo nás do dvojhlasu,

a kopce hrály,

tu-dum-tu-dum, jak katedrály,

tu-dum-tu-dum, že je to větší,

tu-dum-tu-dum, než nebezpečí.

trochu jsme cestou domů bloudili,

až jsme našli kamenný pole,

mraky se smály, pak nám slíbily,

že nebude to jednou bolet,

našli jsme kousek nebe pro náš hřích

a trochu nám patřilo celý,

kolik to stálo nocí prodbělých,

kdy se v týdnech rozechvěly,

do rytmu tvýho,

tu-dum-tu-dum, nekonečnýho,

tu-dum-tu-dum, ať se to nesmí,

tu-dum-tu-dum, vrátila ses mi.