Kauboj Džou

Po louce žene se na koni kauboj,

na hlavě sombréro má,

ve městě měl malej proklatej souboj

a teď do pustin zdrhá

Hory má před sebou, šerifa v patách

a kůň už nemůže jít,

pěnu má u huby, na zem se natáh,

tak ho kauboj nechal být.

Velkej strach mám, jsem na ně sám,

uteču jim do hor, to vám povídám,

když mě doženou, souboj s nima dám

jsem přece kauboj a plný kolty mám

Patrola s šerifem rychle se blíží

a hory daleko jsou,

kauboje u pasu revolver tíží,

má velký štěstí ten Džou

Najednou ze strany rudí se blíží,

indoši kámoši jsou,

šerifa zaženou s Džouem se sblíží,

má velký štěstí ten Džou

Indiánka brambor sází,

po Džouovi očka hází,

za chvíli už se Džou žení,

nepůjde s šerifem do vězení