Konečná

Em C7

Konečná, vystupte prosíme

Em C7

dál už to nejede, my zpátky musíme,

vy si tu zůstaňte, vy jste na konečný

H7

a plakat přestaňte, vždyť je to zbytečný

Hej pane, co je vám, já dál jet nemůžu,

já jsem jen řidičem, já s tím nic nezmůžu,

tady je konečná, bez jiný možnosti,

nemelte o lásce, vždyť jsou to hlouposti

Pokud vím věděl jste, do čeho půjdete,

když se do tý řeky bezhlavě vrhnete,

tady je konečná, to jste měl pochopit,

že se tam taky můžete utopit

Já vím, že krásně je, v noci na koleji

a že teď vzpomínky trošičku boleji

ale to přebolí, no tak už padejte,

fotky roztrhejte, obrázek prodejte

Chce se vám vrátit čas, no to se proberte,

hej pane, prosím vás, tak se s tím poperte,

a co ten copánek, to jako vzpomínka?

tak ten si rozpleťte, to je má podmínka

Zmizte mi z očí, vy vrahu naděje,

zmizte mi z očí, na všechno pozdě je,

ale co dělat mám, cítím se strašně sám

vymazat vzpomínky já prostě odmítám

Na tisíc polibků na noci v objetí

na pražskou výhybku, na slzy dojetí

na její sladkou tvář a v cé dur Zmrzlinář

na dvěstě osmičku, na mojí pokličku

Která se hodila na její hrníček

když mistr Beethoven rozezněl měsíček

ztracený iluze, ztracený doklady

tyhlety vzpomínky jsou moje poklady

Ach pane řidiči, že vy jste nebes pán,

prosím vás pomožte, můj čas je vyčerpán,

vemte mě do ráje, já čekat budu tam,

ona tak krásná je, že ani nedutám

Já nechci život žít, chci odtud odejít,

ztratil jsem naději, chci už jen ticho, klid,

vymazat minulost, vymazat budoucnost,

vymazat přítomnost, byl jsem tu jenom host

Anebo tebe, uprostřed nebe,

budeme spolu plout, jenom tě obejmout

a pak se proměnit v kuličku sněhovou

a pak se probudit...

...mít báseň hotovou

ještě se zamyslet, pointu uhodnout,

nejde to vrátit zpět...