Ohníček

V pokojíčku útulném v jednom bytě v Rakousku,

hoří bílá záclona, pěkně kousek po kousku.

Sedí pod ní holčička, v ruce drží sirky,

v pravidelných intervalech propaluje dírky.

Dřevěná skříň u záclony pomalu se vznítí

bílý klavír z Itálie taky brzo chytí.

Oheň už se přenáší na červenou poličku,

kde má táta schovanou s papírkama bedničku

Na papírkách číslíčka desítky i stovky,

padesátky, dvacítky i pětitisícovky.

Holčička se usmívá, pomalu se zvedne,

ze zdi sundá hasičák a zase si sedne.

Líně zmáčkne kohoutek, kolem sebe stříká,

a veliký ohníček pomalu zaniká.

Pak se na zem rozvalí, holčička malinká,

když se vrací rodiče, tak už klidně spinká.

Vyděšen je tatínek, zděšená je máma.

"To maj´ zato, že jsem musela bejt doma sama!"