Soumraky

Jsou vlaky, co jedou zpříma

jsou mraky, co jedou s nima

jsou taky soumraky

jsou rybky, co nosí štěstí

výhybky na rozcestí

polibky, přízraky

R: Bůra na koleje dám

a pak se ptám, co z toho mám

rozjetý štěstí pálí do dlaní

řekni kudy na to jít

sám sebe sejmout a pak se zpít

a pak brečet do lhaní

Jsou lidi, co rovně jedou

jsou lidi, co to nedovedou

jsou lidi, co ani nechtěji

kličkujou po cestičkách,

vtipkujou ve svejch kličkách

u soudy mlčeji

R: Bůra na koleje dám...

A tak se ptám, co z toho mám.