Vzpomínky

Na tvoje vzpomínky mlha zapomnění padá stále níž

kladeš si podmínky a co se děje ve mně netušíš

Tichá láska mezi námi, růže kvetou dál

věčný rady tvojí mámy čert už aby vzal

zahoď někam všechny fámy nikdo není král

až do konce světa bych tu s tebou takhle stál

Tvoje vlasy vítr laská a já bych se hned tím větrem stal

v trávě malá sedmikráska šeptá, abych za ruku tě vzal

I když se teď hodně bojím, za ruku tě chytám

že u tebe neobstojím s tím už nepočítám

usmíváš se, pryč jsou časy kdy tvůj pohled studil

chci abych se z tohohle snu nikdy neprobudil

Najednou jsou tvoje oči jasný jako voda v horskym plese

i když to tu dobře známe, přesto zabloudíme v černym lese

Jdeme spolu ruku v ruce jako Adam s Evou

já tě držim pravou rukou, ty mě zase levou

pryč jsou časy, kdy tvý vlasy jen vítr směl hladit

pryč jsou časy, kdy musela sedmikráska radit