Pojď zpátky na vzduch

1. Pojď zpátky na vzduch, vrať se z města,

spálí se tam nejmíň sto holek ze sta,

lidi tam mají v duších smog a v srdcích vakuum

a život zasvětili těm svým svatým Václavákům,

pojď zpátky z města, už je podzim, je čas padat ze stromů.

R: Čím tě zlákal zas tenhleten? Žižkov, to není Manhattan,

skoncuj s ním, jen ať se tam sám voběsí,

a budu nejšťastnější kořen v polesí.

2. Pojď zpátky na vzduch, vrať se z Nuslí,

vyhýbej se podezřelým známostem,

odtamtud po Botiči žádná nevybruslí,

jak dlouho můžeš takhle žít, doslova pod mostem,

pojď zpátky z Nuslí, už je zima, je čas ležet pod sněhem.

R: Čím tě zlákal zas tenhleten? Nusle nejsou Manhattan,

skoncuj s ním, jen ať se tam sám voběsí,

a budu nejšťastnější kořen v polesí.

*: Kolik primátorů, second-handů, trojnásobných mezd,

kolik kvartýrů a pentií a sexu je v matce měst,

člověk až má strach ze všech těch nástrah.

3. Pojď zpátky na vzduch, vrať se z Libně,

dřív než já sám skončím na tý Bulovce,

ono to s mými sliby vypadá teď slibně,

snad nedáš horský vánek za dalšího svalovce,

pojď zpátky z Libně, už je jaro, je čas horempádem tát.

R: Čím tě zlákal zas tenhleten? Libeň, to není Manhattan,

skoncuj s ním, jen ať se tam sám voběsí,

a budu nejšťastnější kořen v polesí.

X: Pojď zpátky z Dejvic - Dejvice nejsou nic,

pojď zpátky z Bohnic - Bohnice nejsou nic,

pojď zpátky z Tróje - stroje, ty nejsou nic,

pojď zpátky z Krče - k�če, tie nie sú nič.