Píseň o dědečkovi a babičce

Před domečkem v malé zahrádce, ze tmy voní růžička,

tam spolu žijou jako v pohádce, dědeček a babička.

Každý ráno děda vyžene babičce kozy ze chlívku,

a když jí to pěkně udělá, babička uvaří mu polívku.

REF: Až jednou budu starej doma hnít a žít jenom z důchodu

taky bych chtěl se svou bábou mít jo takovouhle pohodu.

Když dědeček dojí polívku, dá si hod'ku šlofíčka,

babička mu zatím uvaří do hrnku trochu kafíčka.

Když se děda potom probudí s dýmky párkrát zabafá,

přitáhne si k sobě babičku a řádně ji prohmatá.

REF

Sotva večer slunko zapadne, města rozsvítí se světýlky,

dědeček babičku popadne a nese jí do postýlky.

Babička vyndá falešný chrup a musí se postarat,

aby děda pro bůh dneska snad s plným šourkem nešel spát.

REF

Kdo si myslí že snad dědeček ted' spokojenej půjde spát,

tak ten nezná mýho dědečka a neví jak moc má to rád.

Dědeček jak Jůra vyskočí a našteluje babičku,

ze zadu jak bejček přiskočí a už ji laská světničku.

REF

Před domečkem v malé zahrádce, ze tmy voní růžička,

tam si žijou jako v pohádce dědeček a babička.

Hodiny už půlnoc odbíjí, spánek se hlásí o slovo,

až staroušci se ráno probudí, tak všechno začne nanovo.

REF

Jen se bojím,

že až budu starej doma hnít, tak na důchody nezbude

a s ňákým dědkem co je bez peněz žádná bába nebude...

Pak u Paroubka zazvoním

a před ním si ho vyhoním.