Vzpomínka

sníh padal, plachým k pokoji

a mocným k pokoře

slétli se vrabci do chvojí

a chrastí do dvoře.

drobounké vtiskli šlépěje,

když na sníh sedali

sníh, oblak naděje

na mrazu úskalí.

tu bylo v sněhu mnoho hvězd

a lidská stopa jediná.

zářili květy ptačích cest,

zmizela dědina.

jediná stopa dítěte,

jak větev povadlá,

vtiskla se v běli zakleté,

v tání se propadla.