Stařec a děvky

Už hnízdo poklopce je ptákem opuštěno

říj trvá však a žádostivost vzteklá

teď slídí v ulicích ve tváři obsah pekla

a leká děvčátko jež čurá roztaženo

Chrochtá kol hampejzů a cinká zlaťáky

běhny nejtlustší si domů odvléká

o řiť tře se jim a stále navléká

tam v houštince kde čižba na ptáky

Spadlé břicho mu stále natřásají

válí se řehotem nad jeho měkkotou

omdlí-li chlípností vzkřísí ho sprchou svou

a hadrem prsů tvář mu otírají

Když zrudne dočista a raní jej mrtvice

vše mu ukradnou a rychle prchají

on sténá oči v sloup však ústa hledají

vlhkost klína a oblost zadnice