Solitér

Co můžu dát, Ty dávno máš

A z lásky nám jen málo zbývá

To plátno dnů já znám, Ty znáš

Teď dát mu rám, říct pravdu zbývá

Jak solitér je láska blýskavá

A dívka z náhlé krásy roztává

A v den, kdy rozpozná, že není fér

Zastaví solitér

Ten kámen zastaví i pod cenou

To dívka vzdává boj tím se ženou

Že vyplatí ho, zase ještě doufá

Až se zlé dny přeženou

Co můžu dát, Ty dávno máš

A z lásky nám jen málo zbývá

To plátno dnů já znám, Ty znáš

Teď dát mu rám, říct pravdu zbývá

Pryč solitér, jen lístek zástavní

Jí říká, že snad byla láska v ní

Tak drobné shání dál, tak ber kde ber

Na ten svůj solitér

Ten solitér je kámen putovní

Je stálý, krásný, věčně zánovní

A cit, to je jen půjčka z vyšších sfér

Na věčný solitér