Balada o kopáčích

1. Bavili se dva kopáči o polední pauze,

jaká škoda, že prej u nás není právo stávky,

po třech rumech napadlo pak Kolomana Krause,

jak bejt doma a přitom brát nemocenský dávky.

"Ty mi, Tondo, na záchodě levou ruku zlámeš,

tím pádem jsem z práce aspoň na šest neděl venku,

následuj mě, kamaráde, do díla se dáme,

za chvíli už od doktora chci mít neschopenku."

R: Končetina rupne, když se na ni dupne,

kostička křupne.

2. Na klozetu kleknul si Kraus k záchodové míse,

ruku přes ni položil a naplánoval akci,

na prkýnko že zas pevně Tonda postaví se,

na ruku mu šlápne, a hned bude po atrakci.

Rozkročený na prkýnku Tonda nohu zvednul,

pro zvýšení stability chyt' se splachovadla,

klečící Kraus v onu chvíli však poněkud zblednul,

v představě té bolesti mu brada dolů spadla.

R:

3. Tak se stalo, že když Tonda shora dupnul silně,

Koloman Kraus reagoval přesně instinktivně,

před úderem rukou uhnul zcela neomylně,

tím pádem se situace vyvinula divně.

Tonda dupnul do prázdna a zapad' do záchodu,

kotník se mu zašprajcoval do vodpadu mísy,

jak se držel splachovadla, ještě na sebe splách' vodu,

s dvojnásobnou zlomeninou ho pak doktor křísil.

R: