Balada o rozhodujícím úderu šilhavého řezníka Josky

1. Naše rodina se nedá jen tak vynervovat,

loni v zimě rozhodla se vepře zkonzervovat,

zaradoval se i děda, naším křikem vzbuzený:

"Sláva, bude zabíjačka, [: ovar, škvarky, uzený!" :]

2. Tak nadešel v žití vepře důležitej mezník,

na dvorku si kudly brousil povolaný řezník

a poté, co absolvoval občerstvení rumový,

chopil se svých povinností [: a palice gumový. :]

R: Jaternice, špejle, kopyta a jelita a dědečkovy brejle.

3. Řezník Joska, to byl číman, ze všeho se vylhal,

měl jen jednu menší vadu - že poněkud šilhal,

mimoběžně na svět koukal zpod hustého obočí,

bylo téměř vyloučeno [: pohlédnout mu do vočí. :]

4. Mistrně však uměl bourat maso, kosti, flaksy,

v likvidaci vepřů měl svou osvědčenou praxi:

nejprve palicí rána mezi oči mířená,

potom šmiknout nožem tam, co [: krční tepnu zvíře má. :]

R:

5. Ježto šlo o mimořádně neklidného kance,

přibral řezník k výpomoci i mé dva bratrance,

nařídil jim u rypáku zvíře trochu přidržet,

čuník totiž nechtěl ani chvíli v klidu vydržet,

nechtěl v klidu vydržet.

6. Z jedný strany visel Karel a z tý druhý Rudla,

v řezníkově holínce se zablejskala kudla,

za okamžik bude z vepře už jenom kus flákoty,

až palicí prudká rána [: přivodí mu mrákoty. :]

R:

7. Řezník mocně rozpřáhnul se, obličej pak svraštil,

viděl, že by při úderu taky Rudlu praštil,

zařval na něj:"Uhni, chlape!", doufal, že tak učiní,

bez dalšího potom spustil dolů to své náčiní. :]

8. Dík Joskově šilhavosti došlo ale k zradě,

bratránkové nevěděli o té oční vadě,

řezník křičel na Rudlu, však šilhal přitom na Kadla,

takže Karel uskočil, [: na Rudlu rána dopadla. :]

9. Tak namísto čuníka byl Rudla Joskou skolen

a přítomní příbuzní šli v úleku do kolen

a my na tu zabíjačku máme pěknou vzpomínku,

Rudla eště votřes mozku, [: řezník Joska podmínku. :]