Balada o zubaři

1. Studoval Jaroušek medicínu,

zalíbilo se mu zubařské křeslo,

jenomže v báru "U kapucínů"

studijní úsilí po čase kleslo.

H7 Emi

Užíval života plnými doušky,

Ami D7

stranou šla praktika, přednášky, zkoušky,

o vědě lékařské neměl ni páru,

Ami D7

potíže nastaly hned v prvním járu,

děkanát, rektorát, únor, březen,

z fakulty nadobro vypovězen.

R: Gaudeamus, to byl rámus,

jen se přitul, když máš titul.

2. Rodiče držel dál v přesvědčení,

že pilně studuje ve skriptech stránky,

index byl prospěchu vysvědčení,

sám do něj totiž psal zápočty, známky.

Budoucnost zasvětil klamu a falši,

dnes jedna malá lež a zítra další,

namísto vrtačky sbíječek pažby,

nevrtal do zubů, ale do dlažby,

a jak tak studoval ve dne v noci,

za pět let dospěl až ku promoci.

R:

3. Tušíte, co dál se mělo státi,

do plánu nesměla vloudit se chybka,

marně se těšili otec, máti,

synáčka den předtím sklátila chřipka.

Takhle se vyvlíknul z promoční bryndy,

nevadí, pro diplom sjede se jindy,

takový diplom, ten totiž dá fušku,

Jaroslav rozlámal nejednu tužku,

a když měl hotov ten falzifikát,

na titul MUDr. si začal zvykat.

R:

4. Věřit se tomu snad ani nechce,

spolíhal, že nikdo nebude číst to,

rodiče sháněli přes konexe

pro synka ve městě výhodné místo.

S lékařským diplomem v červeném pouzdře

vyhlížel Jaroslav chytře a moudře,

z vážené rodiny protekční dítko,

kdopak by hledal na diplomu smítko,

no a pak přišlo to nadělení:

přijat byl na zubní oddělení.

R:

5. Ošetřil čtrnácte pacientů,

jejich řev primáři nezdál se jaksi,

po bližší prohlídce dokumentu

zakončil Jarda svou lékařskou praxi.

Pak přišel ke slovu už zákon trestní,

rozsudek soudu byl stručný a přesný:

dočasně oblékne erární látku

a devět měsíců posedí v chládku,

stejný je epilog jako prolog:

lepší bejt samouk - gynekolog.

R: Na na na ...