Krejčí Karas

1. V hospodě U dubu seděl krejčí Karas,

právě šestý pivo vyzunknul naráz,

"proč já mám za ženu takovou hyenu,"

rozumoval nahlas.

R: Rumba, rum, rumba, rum bumbá, rum.

2. Po vosmým pivečku byl tu náhle nápad

a krejčík s nadhledem začal věc chápat:

jako se voběsím, tím Mářu vyděsím,

zas to bude klapat.

R:

3. Na tu svou legraci tuze moc se těšil,

hned druhej den ráno kšandy si sešil,

aby ho unesly, až vodkopne sesli,

užil kvalitní tesil.

R:

4. Nejlepší voprátka z prádelní šňůry je,

vona se do hrdla správně zaryje,

užiju si švandy, zavěšen na kšandy,

až mě najde Marie!

R:

5. Žena se navrací, jen pár kroků zbývá,

krejčík se pokojně u stropu kývá,

jazyk má namodro, voči v sloup nadobro,

jak to při tom bývá.

R:

6. Srdcervoucí výkřik rozlehl se nocí

a ubohá žena k zemi se kácí,

srdeční zástava boj nad ní vyhrává,

konec je s legrací.

R:

7. V krejčím se pohnulo nečistý svědomí,

už se chystal slézti, vtom někdo zvoní:

sousedka vodvedle přiběhla sem hnedle,

hrom aby bacil do ní!

R:

8. Žádnej živej není, vezmu si památku:

penízky, řetízky, hedvábnou látku,

tupě zírá krejčí, jak po bytě smejčí

a krade v šuflátku.

R:

9. V krejčím už kyne žluč, má násilný spády,

počkal, až obrátí se k němu zády,

když kradla z lednice, z vejšky kop' ji do zadnice,

šok ji sklátil záhy.

R:

10. Dvě mrtvoly v bytě, to se mi nelíbí,

musím si vobstarat někde alibi,

uvolnil kšandičky, ne však krk ze smyčky,

dopustil se chyby.

R:

11. Poučení měl bych nakonec vykládat:

s žerty je potřeba chytře nakládat,

při každým humoru mít se na pozoru

a bystře uvažovat.

R: Rumba, rum, rumba, rumba, rum, bum!