Večírek

Na večírek sezvaných, hostů pár.

Ještě chvíli přemejšlej, jestli jít dál.

Na schodech si připálej, poslední cigaretu.

Rudou skvrnu uhladěj, si dámy na korzetu.

A v sále světlo zhasíná.

A nahá žena všechny zve:

"Jen pojďte dál."

Jen stěží dá se hnout, ve tmě jež úzkost šíří,

šílená je najednou, vřava a lidské činy.

Tvůj milenec se proměnil, v prase upocený,

přítel ten tě opustil, hosté jsou rozjařeni.

A slavnost se nám rozbíhá.

a nahá žena říká: "Tančit, tančit dál!"

Krapet je to jiný než,

když svítí denní světlo, dobro zlem a pravdou lež

a blízký srdce zebou. Cestu kterou přišli dnes,

si nikdo nepamatuje, jediný co zbývá jim,

je tančit do posledních sil.

A nahá žena jede rychle dál,

za chvíli začne někde jinde, další bál.