Závist ( Blecha II )

Je tisíce cest do nebe jak někdo řekl dřív,

A stejně tolik cest je ke štěstí,

Ale zapomněli na tebe, tvou mapu někdo štíp,

Když rozdávali je na náměstí,

Tak vztekle bliká monitor, když ostatní už spí,

Seš línej a tak se nic nedaří,

Že ostatní jsou před tebou, je sice trochu zlý,

Jen doufat že se štěstí unaví,

Tiše se vkrádá do těla návštěva dvakrát nechtěná a opar vzteku klidnou duši zahalí,

Závist je zlá a dobře ví že, může hledat koření v úspěchu druhých pro svý další tažení,

Máš asi slabší psychiku mohl bys dělat kritiku a nejlíp hudební, tam takových je dost,

Dělat že všemu rozumíš a přitom velmi dobře víš, že maso jedí druzí tobě zbyla kost,

Jen ohlodaná kost,

Psát tisíce slov do fóra a hodnotit svět, na jehož změnu nemáš žádný vliv,

Jsi opravdový hrdina a v ruce držíš myš, tak koho ale pomluvit máš dřív,

Můžeš všechno změnit a obrátit vše hned jen vstát a zkusit dělat něco líp,

O pochválen buď internet co dál nám tenhle svět, jsi jen malý nepovedený vtip (debil)

Tiše se vkrádá do těla, návštěva dvakrát nechtěná a opar vzteku klidnou duši zahalí,

Závist je zlá a dobře ví, že může hledat koření v úspěchu druhých pro svý další tažení,

Tak co ty malej truhlíku, tak už si napsal kritiku, je jedno jakou, hlavně že sis vybil zlost,

Dělat že všemu rozumíš a přitom velmi dobře víš, že maso jedí druzí, tobě zbyla kost