Koňmo jak král

Po Paříži,

koňmo jak král,

do světel zakletá.

Snad pršet by mělo,

plakat se chtělo,

na konci léta.

Všude je zpěv,

co roztančí noc,

a láska se svíjí.

Hloupě svítí

měsíc bílý,

když kočár ho louží míjí.

Stůj a nechoď ještě spát,

nenechej listí se mnou si hrát.

Neprobuď tón, který můj zvon

nad ránem rozdrtí.

Odpusť mi strach,

lepí jak sůl

v slzách třpytivých.

Průzračně vlát,

přestat se bát

v láskách prchavých.

Do deště vplul,

deštěm se stal,

roztančil ples.

Barevných snů,

vybledlých chvil,

kdy všechny byly dnes.

Stůj a nechoď ještě spát,

nenechej listí se mnou si hrát.

Neprobuď tón, který můj zvon

nad ránem rozdrtí. (2x)