Ukolébavka pro velké děti

Když jsem byl malý, chtěl jsem být velký,

říkaly mi učitelky: Ono tě to přejde.

Jó, jó a měly pravdu.

Teď když jsem velký,

chci být dost často zase malý,

zda-li pak to takhle mají jiný lidi hloupě se ptám.

Jó, jó, já to tak mám.

A tak zpívám ti na dobrou noc,

můj malý, milý, velký pane.

Ať sen, ten vratký hráč,

osuší tvůj dětský pláč

a pěkně tě zhoupne,

na špičky tě stoupne,

abys moh uvidět

všechno, co jenom vidět lze

a pochopit

všechno, co jen pochopit jde

a pak budeš veliký, jak sis přál.