Podivný Hamlet

Podivný Hamlet

Přešlapuje Breptá

Že prkna znamenají svět

Snad ztratil paměť

Už se na nic neptá

Motá se v labyrintu vět

Z propadla křičí vzteklý nápověda

V lóžích se hroutí divadelní věda

Za scénou Ofélie hystericky vřeští

Šedivý ředitel svůj vlastní konec věští

Většina diváků však zachovává klid

Kdo nezná scénář myslí že to tak má být

Hamlet se diví

Vzniklé situaci

Moc dlouho ale nezírá

Zvládne to smyslem

Pro improvizaci

I bez pomoci Shakespeara

Jde rovnou na věc - Urve klopy saka

Žongluje s lebkou Čelist tupě cvaká

Oplzlou anekdotou začne další fáze

Roztříská kulisy a padá do extáze

To všechno si teď může klidně dovolit

Kdo nezná scénář myslí že to tak má být

Publikum tleská

Někdo volá: Sláva!

Jak fantastické pojetí!

Veliký Hamlet

Před ním poklekává

A nebrání se dojetí

Paměť se vrací Herec zvedne hlavu

A pak se zeptá nadšeného davu

Hlasem co připomíná maňáska:

Kolik je hodin? To je otázka!

Kolik je hodin? To je ta otázka!