Řeka v plamenech

Čekám na tu šanci,

myslel jsem,

že ji na dosah mám.

Chytám bernou minci,

doufal jsem,

že nebudu sám.

V domě plném stínů

padlý anděl ruku mi dal.

Vědma křišťál svírá, říká:

Vidím v tobě žít

Řeku a oheň.

Přísahám, půl života dám za čas,

který chytil proud.

Musím dál dokud hrana mi zvoní

a moře sílu propůjčí.

Neon svítí a ruce mi vadnou

jak modrá orchidej.

Čím dál víc se ohlížím,

vidím že se musím prát.

Jako řeka a oheň,

jako padlý sníh.

Jako řeka a oheň,

slzy v očích tvých.

Časem proplouvám

jako bludná loď

větrem hnaná samotou.

Všechno, co mě hojí, odháním

a vleču s sebou ten svůj kříž.

Příboj duní temnou prázdnou tmou

a ze spánku mě probouzí.