Víš, ono to není

1. Víš, ono to není jen přijít,

ačkoliv se to tak zdá,

Dmi

zazvonit, zaklepat, vejít

a říci ti, jak se co má,

Dmi

já ani nevím, jak začít,

natož říci ti, že tě mám snad,

Dmi

ono nemá se na pilu tlačit,

já vlastně chtěl říct, že mám hlad,

Edim Dmi

jenomže hladovým sytí moc nevěří,

A7 Dmi

řekneš mi: jdi si dát večeři,

a do večerního příšeří

dveře mi zabouchneš zas,

Edim Dmi

tak tady koukám do dveří,

A7 Dmi

stojím tu jako pták bez peří,

nadávám kleju a láteřím,

aby to všechno spral ďas.

2. Celou noc v hlavě si srovnávám,

co řeknu ti, už jsem si jist,

slovíčko ke slovu přidávám,

takže do rána mám plný list,

potom nadechnu se jako pokaždé,

pěkně zhluboka a z plných plic,

no, ale, přátelé, považte,

že po tom všem neřeknu nic,

přemýšlím pořád, proč asi

bavím se jenom o počasí,

proč nechytnu svou šanci za vlasy,

vždyť jsem ji na dosah ruky už měl,

kolikrát za dveřmi stála jsi

a já, já zatím vytvářel trapasy,

jak nejhlubší struna od basy,

jak ve větru tráva se chvěl.

3. Teď se mě určitě zeptáte:

tak co, jak bylo to dál,

je to za tenhle měsíc už popáté,

takže nevím, proč bych vám lhal:

zas jsem to zvoral, zas jsem to zpackal,

to jsem tomu zase dal, krucinál ...