Vždycky, když se stmívá

Vždycky, když se stmívá, chytám druhý dech

Pro noc, co mívá prst na ústech

Vždycky, když se stmívá, pléd noci na mě padá

Mám pocit – té noci – že je tu někde vada

Ale všechno je na svém místě

A nikde nejsou žádné chyby

Jen za roletou tváře

Co mlčí jako ryby

Něčí kroky mizí v tichu

A v tichu mizí i slova

Vždycky, když se stmívá, říkám si, co kdyby…

Ale všechno je svém místě

Jen půl měsíce chybí

Vždycky, když se stmívá, sčítám pro a proti…

No, vlastně, co mi zbývá v tý půlměsíční noci…