Kokodák

Říkala si štěstí,

lísala se ke mně,

nohy měla tlustý,

držel jsem je pevně.

Užil jsem si štěstí,

bolí mě z něj hlava,

teď bych si dal pěstí,

štěstí byla kráva.

Koupil jsem si štěstí

mělo skryté vady

teď mi v uších znějí

Müllerovy rady

Ale naneštěstí

nejsem zas tak hloupý

už se našel kupec

se slevou ho koupí

R: Jak mám zahnat smutek,

kocovinu z touhy,

už vím, sním ten bůček,

co vytáhnu z trouby.

Zbavil jsem se štěstí

teď už nemám žádný

šel jsem s cenou dolů

nebylo to snadný

Projedl jsem štěstí

už jej nemám více

zbyly mi z něj jenom

umaštěný líce

R: Jak mám zahnat smutek,

kocovinu z touhy,

už vím, sním ten bůček,

co vytáhnu z trouby.