Děvenka Štěstí a mládenec Žal

Ami F6

1. Děvenka Štěstí a mládenec Žal

E7 Ami

spí v jedné posteli, kterou jim vítr stlal,

F6

v plátěných hazuchách se tulí ve spánku,

E7 Ami

z jednoho talíře snídají pohanku.

Ona má bílý šlojíř, on chodí v černé kutně,

milenci pod obojí, jak vesele, tak smutně,

Ami Dmi Ami

v dřevěné kořence semínka po bodláčí,

Dmi E7 Ami

děvenka s mládencem, dva věční rozsévači.

2. Dostal jsem včera poštou obálku,

v ní Čínská modlitba štěstí,

někdo mi tímto přeje na dálku

suché a velmi rovné cesty.

Mám to jen opsat desetkrát a poslat smutným lidem,

řetěz se nesmí zpřetrhat a štěstí samo přijde,

vložil jsem do stroje papíry s kopíráky,

že komu smutno je, ať pozná radost taky.

3. Děvenka Štěstí a mládenec Žal

stáli mi za zády a četli, co jsem psal,

smáli se: hlupáček, svatá prostota,

jako by ještě neznal cesty života.

Potom se líbali, bylo to vážně k vzteku,

ohledy nebrali, vlezli pod jednu deku

a ona vzdychala, on šeptal polohlasem,

páska mi dopsala a pak přetrhla se.

4. Děvenka Štěstí a mládenec Žal

spí v jedné posteli, kterou jim vítr stlal,

v plátěných hazuchách se tulí ve spánku,

z jednoho talíře snídají pohanku.

Ženich a nevěsta, my jejich svatebčané

na cestách-necestách, čekáme, co se stane,

pod síní svatební tančíme dole v sále,

ze síně hudební zní dlouhé pastorále.