Masopust

Emi Ami

1. Rozbitým oknem mi do pokoje fouká sníh jako mouka

na moje ruce skleslé v křesle závěje sněhu, už ani oheň,

Emi Ami

rozbitým oknem mi fouká do světnice fujavice,

smutek se dveřmi dere, pláči, můj kaskadére, nezapomeň!

Emi Ami

R1: Vlaštovky ze stájí odlétly před rokem,

slepice kdákají ve sněhu hlubokém,

H7 Emi Ami

zbloudilé kročeje roztáčí osudí,

pálenka zahřeje, samota zastudí.

R2: Teplo je pokora, jabloně v ušance,

smrt štěká ze dvora, košile na brance

plápolá ve vichru, jenž vyvrátil mi plot,

proč nikdo nepřijel na masopustní hod?

*: Nechali mě tak, nechali mě tak, nechali mě tak.

2. V rozbité lampě ani kapka petroleje, ruka se chvěje,

pod sněhem zamrzá mi, na stěnách pod tapetami choulí se švábi,

v rozbité lampě půlnoc bliká, rampouch je klika,

v ruce ulomí se, místo dechu průzračná pára, jsem slabý.

R1:

R3: Teplo je pokora a zima prokletí,

než srdce okorá a jaro odletí,

zimosráz kořeny zapouští,

jsem špatným žalobcem, viníkům odpouštím.

*:

*:

3. V rozbitém srdci ani špetka soli, jen trochu bolí,

když vločka z tváře skane, třpytný krystalek ledu

Emi

na uschlém stromě v opuštěném domě ...