Na zídce staré kašny

1. Na zídce staré kašny, sedě vedle tebe,

vytáh' jsem koláč z brašny, připadal si jako Mikuláš,

andílci prostopášní popadali z nebe,

jaký jsem frajer strašný a co na mně máš.

R: Stříbrný pětihalíř hozený do vody se utopil,

zázraky se dály, neboť důvod i čas na to byl.

2. Koláč jsme napůl snědli, zbytky dali rybám,

noc byla černý rendlík, pihovatá po kometách,

kočky na půdách předly, Jupiter se hýbal

a hvězdy bíle bledly jak na počátku světa.

3. Barokní varhaníky dávno zmohlo spaní,

odešli do putyky na guláš a taky na pár piv,

a pak za zvuků harmoniky zpívali nám do svítání

o lásce za gotiky a taky ještě dřív.

R:

4. Slyšíš? To někdo zve nás k cestám po planetách,

Petr a Magdaléna, láska z roku sedmnáctset devadesát,

nezměnila se scéna na divadle světa,

chyť se mě za ramena, půjdem lítat pod nebesa.