Sto kroků samoty

Hmi

Slunce rozpaluje Jeruzalém

který je na dvě půlky rozdělen

u zdi nářků stojíš

polykáš slzy a prach

Město dvou bohů, tak to je náš svět

moje žalmy znáš už nazpaměť

a i já mám z tých modliteb strach

Říkáš nevadí

veř si čemu chceš a zůstaň se mnou dál

a já nevím, proč to říkám

proč se sebe v tobě zříkám

proč to nevydržím

Nechci mluvit, ublížila jsem dost

sto kroků samoty jdeš po střepech bos

věčně zdůvodňuje

ten kdo nevěří

Něco mi říká všeho nech a běž

tónem jak přikázání nezabiješ

chci to říct

radši počkám až se sešeří

Říkáš nevadí

veř si čemu chceš a zůstaň se mnou dál

a já tuším, proč to říkám

proč se sebe v tobě zříkám

proč to nevydržím

Všechny slova co znám

za jedno gesto rozprodám

jedno gesto – tvůj palec dolů

toho se snad nedočkááám

Óó... ó... óó...

Veř si čemu chceš a zůstaň se mnou dál

a já vím, proč to říkám

proč se sebe v tobě zříkám

proč to nevydržím