Erb

Na kraj světa z domova jít

a dobýt znaku pro čistý štít

a pro tu malou zemi tak vzdálenou

do štítu svého si dát

to všechno za čím chce člověk stát

ten znak však není věcí darovanou

Pak poznat co je žízeň a hlad

a bolest ran když musel ses prát

a strach co duši svírá předtuchou zlou

bez obav hřívu lví pohladit

a podat ruku těm co chtějí žít

ať nečekají v bázni na kolenou

Tak dlouhý čas já širým světem bloudil

tak dlouhý čas snad sedm let i víc

kdopak ví

čekej dál moje lásko já přijdu

čekej dál moje lásko já přijdu

já přijdu já nepřicházím sám

a cestu dobře znám

vždyť přece domů k nám

pospíchám

Já vím co všechno zatratil čas

věřím však že poznáš můj hlas

až uslyšíš píseň na shledanou

snad oheň v krbu neztratil žár

snad přehlédneš že jsem samý cár

až spatříš ten znak jak svítí tmou

V něm poznáš věrnost lásku i vzdor

tu známou vůni lesů i hor

co kouzlem chrání všechny před silou zlou

já nebudu mít vůbec nic víc

co dal bych ti až přijdeš mi vstříc

jen náruč svou jen pro tebe otevřenou

Tak dlouhý čas já širým světem bloudil ...