Kdo prošel blátem a louží

1. Kdo prošel blátem a louží,

Emi Emi

přesto však doufá a touží

být k slunci blíž, křídla spálit,

do mojí chýše je zván.

2. Kdo popsal šrámy svou kůži,

rozeznal plevel od růží,

kdo lásku křehkou chce chránit,

do mojí chýše je zván.

R: Smí přinést dávná přání, čas návratů a tání,

klíč od svých vzdušných zámků, pár šňůrek od opánků,

stín, který v létě chladí, žár, který můrám vadí,

své kotě - mládě slepé, krev, která v žilách tepe dál.

3.=1.

4.=2.

R: