Malá prodavačka zápalek
Myslím, že byl štědrý den
a venku padal sníh,
vždy když padá hvězda,
jedno srdce přestane bít.:(
Myslím, že byl štědrý den
a venku padal sníh,
velké modré oči
a děvčátko na ulici.
Špinavé blond vlasy
a otrhané hadry,
nemohla jít domů,
dokud nepřinesla prachy.
Její otec alkoholik,
matka dávno po smrti,
ona mrzla venku
a prodávala zápalky.
Sníh pálil její dlaň,
ale každý to ignoroval,
nikdo si jí nevšímal
nikdo neslyšel její pláč.
Nikdo si jí nevšímal
a všichni v teple doma,
svíčky, teplo z krbu,
smích a dokonalá rodina.
Osvícena okna,
dárky, zpěv a spousty jídla
a venku jenom zima,
chlad a rozpraskaná chodidla.
Její duše smutek,
opuštěné ulice,
její duše chlad,
malá prodavačka zápalek.
Osvícená okna,
slova, nevyřčená prosba,
na nebi padá hvězda, láska,
dlouhá bílá chodba.
Refrén:
Ta dívka byla anděl,
který uhořel
zbyl jenom stín,
tak kdo jí odpustí,
že neuměla žít
a chtěla trochu víc,
tak kdo jí odpustí…?!
Ta dívka byla anděl,
který uhořel,
zbyl jenom stín,
tak kdo jí odpustí…
že neuměla žít,
a chtěla trochu víc,
tak kdo jí odpustí…?!
Myslím, že byl štědrý den
a venku padal sníh,
který zabil její bolest,
odnesl její sny,
ona jako stín,
jako náznak věčně prázdná,
neví, co je láska,
mladá holka sotva patnáct,
prosím - zastav,
uslzené oči,
sníh, sněhové vločky,
sny,bolest ve vočích
nezbylo jí vůbec nic,
jenom život, jenom dech,
otrhané šaty,
poslední krabička zápalek.
Chtěla se jen zahřát,
a tak hoří další sirka,
její tělo nic,
její tělo pořád zima,
bála se toho tepla,
ví, že nepřinese prachy,
její otec ji zas zmlátí,
už se nechce vrátit,
už to nechce zpátky,
život je tak krátký,
nepoznala rodinu,
nikdy neřekla tati,
už to nechce zpátky,
a teď umírá strachy,
zbyl jí jenom život
a poslední tři zápalky.
Refrén:
Ta dívka byla anděl,
který uhořel,
zbyl jenom stín,
tak kdo jí odpustí…,
že neuměla žít
a chtěla trochu víc,
tak kdo jí odpustí…?!
Ta dívka byla anděl,
který uhořel,
zbyl jenom stín,
tak kdo jí odpustí…,
že neuměla žít
a chtěla trochu víc,
tak kdo jí odpustí…?!
Myslím, že byl štědrý den
a venku padal sníh
a jedna malá holka
držela tři sirky.
Poslední tři sirky,
takže poslední tři vize,
poslední tři sirky, chlad,
končí její příběh.
Zapálila první
a přestala být zima,
vidí sebe u stolu,
jídlo, teplo, rodina.
Konečně má všechno
to, co jí život odepřel,
ale jak sirka zhasla,
tak obraz zmizel.
Tak škrtá druhou sirkou,
vánoční přání
a zase vidí sebe,
vidí dárky, drží nový šaty.
Natahuje ruce, smích,
probrala se ze snu,
chce se vrátit zpátky,
a tak škrtá další sirku.
Poslední sirku
a vidí svoji mámu,
jak natahuje ruce
říká -"dnes se vrátíš domů".
Myslím, že byl štědrý den
a venku padal sníh,
a ta dívka byla anděl
a já splnil její sny.
Refrén
Ta dívka byla anděl,
který uhořel,
zbyl jenom stín,
tak kdo jí odpustí…,
že neuměla žít
a chtěla trochu víc,
tak kdo jí odpustí…....?!
Ta dívka byla anděl,
který uhořel,
zbyl jenom stín,
tak kdo jí odpustí…,
že neuměla žít
a chtěla trochu víc,
tak kdo jí odpustí…?!
Přišel nový den a bledé slunce svítilo na zledovatělou cestu, kde leželo bezvládné tělo...
Všichni kolemjdoucí ji litovali, ale tehdy už byla mladá prodavačka zápalek daleko.
Tam kde není zima, bída ani bolest!