Jelen

Na jaře se vrací, od podzima listí.

Mraky místo ptáků, krouží nad závistí.

Kdyby jsi se někdy, ke mně chtěla vrátit,

nesměla bys, lásko, moje srdce ztratit.

R: Zabil jsem v lese jelena.

Bez nenávisti, bez jména.

Když přišel dolů k řece pít,

krev teče do vody, v srdci klid.

Voda teče k moři, po kamenech skáče,

jednou hráze boří. Jindy tiše pláče.

Někdy mám ten pocit, I když roky plynou.

Že vidím tvůj odraz, dole pod hladinou.

R:

Na jaře se vrací, listí od podzima.

Čas se někam ztrácí, brzo bude zima.

Svět přikryje ticho, tečka za příběhem.

Kdo pozná, čí kosti, zapadaly sněhem.

R:

H E J !

Zabil jsem v lese jelena.

Bez nenávisti, bez jména.

Když přišel dolů k řece pít,

krev teče do vody, v srdci klid.