Když se svlíkáš
Když se svlíkáš, je to jako madlitba,
jenom pánbůh a my dva v temnotách.
když se svlíkáš, je to jako pokání,
srdce vyzvání na poplach.
Známe se tísíc let a milion dní,
i když svět kolem se mění k nepoznání,
za těch tisíc let a milion dní,
pořád jsou věci, který nikdy nezevšední.
Někdy říkáš, že jsem jako malej kluk,
a že je mi všechno fuk, snad až moc.
A někdy říkáš, že musíme bejt dospělí,
pak pijem víno v posteli celou noc.
Známe se tísíc let a milion dní,
i když svět kolem se mění k nepoznání,
za těch tisíc let a milion dní,
pořád jsou věci, který nikdy nezevšední.
Když usínáš, po noci plný tichejch vět,
a za okny novej svět procitá,
zapomínáš na všechno to bodláčí.
Věci, co tě vytáčí, jsou ty tam.
Známe se tísíc let a milion dní,
i když svět kolem se mění k nepoznání,
za těch tisíc let a milion dní,
pořád jsou věci, který nikdy nezevšední.