Když se svlíkáš

Když se svlíkáš, je to jako madlitba,

jenom pánbůh a my dva v temnotách.

když se svlíkáš, je to jako pokání,

srdce vyzvání na poplach.

Známe se tísíc let a milion dní,

i když svět kolem se mění k nepoznání,

za těch tisíc let a milion dní,

pořád jsou věci, který nikdy nezevšední.

Někdy říkáš, že jsem jako malej kluk,

a že je mi všechno fuk, snad až moc.

A někdy říkáš, že musíme bejt dospělí,

pak pijem víno v posteli celou noc.

Známe se tísíc let a milion dní,

i když svět kolem se mění k nepoznání,

za těch tisíc let a milion dní,

pořád jsou věci, který nikdy nezevšední.

Když usínáš, po noci plný tichejch vět,

a za okny novej svět procitá,

zapomínáš na všechno to bodláčí.

Věci, co tě vytáčí, jsou ty tam.

Známe se tísíc let a milion dní,

i když svět kolem se mění k nepoznání,

za těch tisíc let a milion dní,

pořád jsou věci, který nikdy nezevšední.