Nebreč, Sáro

Ahoj lásko, chtěl jsem ti jen říct

ať koukneš do krabice rukavic

úplně vespod v modrým papíru

je dárek tobě přímo na míru

co jsem ti dávno už měl dát

a teď je pozdě, nebreč Sáro

slzy ti nesluší...

Jedna z mých nejmilejších vzpomínek

stříbrnej prsten a v něm kamínek

kterej jsem našla v písku na pláži

trvalo než se zeptat odvážil

a potom vesmír zůstal stát

a ty si šeptal “nebreč Sáro

slzy ti nesluší"...

Najednou dech mi dochází

jak život z těla uniká

a v prapodivný extázi

svět se halí do ticha

modlím se s každou vteřinou

abych moh zpátky s tebou být

a pod vyhřátou peřinou

ti splnit každej hloupej slib

pod vyhřátou peřinou

kde svět je pořád jak má být...

Když špatná zpráva klepe na dveře

je to jak v mejdlový opeře

dobře víš, že jsem se vždycky smál

že náš život je jak seriál

pod srdcem nosíš další díl

a já ho prošvih, nebreč Sáro

slzy ti nesluší...

Najednou dech mi dochází

jak život z těla uniká

a v prapodivný extázi

svět se halí do ticha

modlím se s každou vteřinou

abych moh zpátky s tebou být

a pod vyhřátou peřinou

ti splnit každej hloupej slib...

pod vyhřátou peřinou

kde svět je pořád jak má být

Modlím se s každou vteřinou

abych moh zpátky s tebou být

a pod vyhřátou peřinou

ti splnit každej hloupej slib...

pod vyhřátou peřinou

kde svět je pořád jak má být...