Balada o prasvětle

Temný stín mne polapil do hladového ticha.

Těžko lze si představit, jak zvadlé kytce se dýchá

Pestré vši se rozlezly do celého světa,

moloch krve ovládl svět a po nás zbude veta.

V dálce nám zasvitne světlo jediné,

možná, že se s ním někdy ztotožníme.

Je to Prasvětlo všeho poznání,

naše naděje, bolest i zklamání.

Krok za krokem neúprosně smrt se tiše blíží,

všem vládcům a zloduchům jejich plány zkříží.

V údivu a zármutku hledíme na ten svět,

co záhy hyne před očima jak bahenní květ.

V dálce nám zasvitne světlo jediné,

možná, že se s ním někdy ztotožníme.

Je to Prasvětlo všeho poznání,

naše naděje, bolest i zklamání.