BITVA O GONDOR

Otevřely se brány Mordou

i vyšly zrůdy z jiného světa

a smrtící skřeky Nazgulů,

rozechvěly bílé brány měst.

Stín černých křídel zastřel slunce jas,

den proměnil v hlubokou temnotu

a v mnohých srdcích objevil se strach,

že nastává konec Gondoru.

Tu mocný Grond, kladivo podsvětí,

třemi ranami bránu roztříští,

a z úst černého krále, temné zhouby,

zazní zpěv strašného prokletí.

On spatřil kolem sebe stíny mrtvých,

jak kráčí smutně k Šedým přístavům

a temná moc a zlo se spolu slily

a chtěly zničit elfí hrad i dům.

Stříbrné rohy v dálce zaduněly

a mocné lodi plují na pomoc,

ty Sauronovy stvůry zahubily,

pak vzešel bílý den a padla noc.

Však vítězství to bylo velmi kruté,

vždyť padl král i mnohý jeho druh

a Bělohřívák nikdy už nevstane,

to černá střela probila mu hruď.

Však ani Nazul nerozdupá křídla

a nevyrazil smrtonosný skřek,

bílá ruka ho mečem zahubila

a Černý Kapitán jí sebral vzdech.

Hrůzné Morgulské věže znovu stojí,

jen rudé oko plane tmou,

sauronovi spáry se rozvírají,

chce prsten zla, jež zplodil

pod horou.