Romance postmoderní

Pili jsme pivo s přáteli

A7

a devátém kozlu

hovořil jeden o dobru

a druhý zase o zlu

Já pravým uchem naslouchal

a ven to pouštěl levým

a mlčel jsem neb k tématu

nic podstatného nevím

Hospodou pára voněla

z nějaké nóbl šlichty

a nad ní mládež skláněla

své postmoderní ksichty

Naproti slečna unylá

poslední knedlík zdlábla

a s plnou hubou mínila:

život je dílo ďábla

Třeba jo slečno třeba ne

odpověděl jsem břitce

co víc by chtěla od chlapa těsně po čtyřicítce?

Já vidím život prostince

možná že je to studna

a tak se držím hostince

a líbí se mi u dna

Dál sedám v koutku nad pivem

a telecími párky

ve vzduchu visí modrý dým

na hajzlu literárky...