Buďte zdráv, pane sen

Znáš mou ladnou chůzi,

óóó, má sladká Zuzi.

Tenor s vlasy plavými,

pane Sen, všude říkají mi.

Od jak živa ideál dívek a žen,

i z jeslí mi napsali, že jejich sen

jsem já

/jako hvězda hvězd,

zpívám o sto šest, ani o chlup méně/,

všude slyším pozdravy jen:

buďte zdráv, pane Sen.

Óo, óo.

Dívce potají, dech se zatají,

při mé kantyléně,

tou větou začne každý můj den:

buďte zdráv, pane Sen.

Slečně špitnu do ucha hit

a hned je po migréně.

Talent od Boha mám

a cosi káže mi plýtvat jím.

Neboť dobře vím, když se objevím

na nějaké scéně,

volat začne tamten i ten:

buďte zdráv, pane Sen.

Od jak živa ideál dívek a žen,

i z jeslí mi napsali, že jejich sen

jsem já

/jdu si pro potlesk, na smokingu lesk,

v oku dva tři ďábly/

všude slyším pozdravy jen:

buďte zdráv, pane Sen.

Óo, óo.

Trochu líp mě znát, v celém světě snad,

hned by po mě hrábli.

Čím začal by tam každý můj den?

Buďte zdráv, pane Sen.

Ó, i kdybych roztrhat se měl

a hlasivky mi slábly,

talent od Boha mám

a cosi káže mi plýtvat jím.

Neboť dobře vím, když se objevím

mezi praktikábly,

volat začne tamten i ten:

buďte zdráv, pane Sen,

buďte zdráv, pane Sen,

Buďte zdráv, pane -

ven!