Jistý

Kluk jak já,

jenže formát,

naivce slíbil angažmá.

Každá druhá touží být jednou z hvězd.

A ten

suverén měl už "jistý"

že může ji svést.

Nám se smál,

naším láskám bláhovým,

on byl už dál

díky schopnostem, dík svým nápadům

už vážně mohl říct:

mám svý "jistý"

i křeslo i dům.

Zatím já prožil nádherný půst,

o jakém nemá on ponětí,

kromě sonát i trávu slyšel růst,

lásko má, v tvém objetí.

Já jsem klaun,

hned až tam, až pod tou kopulí,

hned daun,

kdyby ovšem byl klídek, zoufal bych!

A chceš se ptát,

co je "jistý",

tak jsem v rozpacích.

Jsem jen klaun,

hned až tam, až pod tou kopulí,

hned daun,

on však získal i respekt, - víme jak,

a tak bych mu přál,

ať svý "jistý"

i mír v duši má….

Kluk jak já.