Můžeš klidně spát

Stejná křesla i stůl
a nažloutlé přítmí.

Stejné jak v hotelích, 
kde dřív jsem spal.

Snad jen recepční, 
jak předchozí neřeční


i když mi dával klíč.

Četl si dál.

Stejná postel i skříň,
 dva ručníky s mýdlem.

Desky, obálek pár


na stolku mám.

A teď nejsem jist 


mám žízeň, nebo chci jíst.

To tím, že především


teď vzpomínám.

Můžeš klidně spát


ať zítra krásná probudíš se

Můžeš klidně spát


a o mě vůbec nemusíš se bát.

Sto šedesát
i dalších osm hodin týdně.

Mám jen tebe rád
a jak ti říkám,


můžeš klidně spát.

Můžeš klidně spát,


tvé sny se nikdy nerozplynou.

Můžeš klidně spát,


on vážně nemá žádnou jinou


rád.

Zas usedám,


jsem hrozně, tak hrozně sám.

A začínám ti dálší


dopis psát.

Nejdelší dopisy


jsou přespříliš krátké.

Jeden nestačí říct,


jak rád tě mám.

A tak den co den


mě potkává nad stolem,


tam kde jsem včera skončil


začínám.

Můžeš klidně spát ……