Nejsi

Nejsi...

Do mých snů však tiše vcházíš, jako říjen

Denně vcházíš, skryta tou tmou, na můj práh

Blouzním

Stokrát láskou ze hry vyškrtnut a míjen

Stačí náhle, abych jen svou ruku vztáh

Něžná tkáň

Svit dívky, ženy půl, zášť, souhlas, všeho část

Pleť tvá

Je jen síť mých představ

Odkud a kam chceš se vkrást

Nejsi...

A tak nemáš patřit k těm, co zítra zklamou.

Radši zavři knížku lží, z té... Nechci číst!

Však přesto

Když tvá dlaň, jak pírko lehká, sáhne na mou

Už jsi tím, co zdá se jisté, nejsem jist

A tak já

Zaspím rád koncert kosí, já vždy býval vděčný spáč

A vím, co že mi přes noc polštář zrosí

vím, je to jen déšť, ne tvůj pláč.

Nejsi...

Tvou tvář čas vráskou nezplení

Druhé stárnou... Né ty! Nemusíš se bát

Co ti schází, krom života, dám ti svůj rád

Pak se dál můžeš zdát, tím, čím nejsi.