Noc je stříbrný flauš

Jak z cínových plíšků,

noc vešla sem k nám,

pluj si nad splavem, smíšku,

tak jak já tě jen znám.

Koupel ti dodá

ten lesk, jenž sotva popsat se dá,

jsem v koncích, samá voda,

prostě jen se mi zdá...,

...že noc je stříbrný flauš, co tě halí,

nemáš-li po ruce šál.

I když tě úplněk svléká,

říkám si pro sebe dál...,

...že noc je stříbrný flauš, namodralý,

aspoň co na sebe máš

a když jsi v stříbře tak vábná,

tak oči dokořán, držím nad tebou stráž.

Je směšné, co říkat,

když nese nás proud,

letní koncert cikád,

hleďme nepřeslechnout.

Ke splavu plavem,

i já bych byl tvým splavem tak rád,

pak vyjdeš, celá v tmavém,

takže může se zdát...,

...že noc je stříbrný flauš, co tě halí,

nemáš-li po ruce šál.

I když tě úplněk svléká,

říkám si pro sebe dál...,

...že noc je stříbrný flauš, namodralý,

aspoň co na sebe máš,

když však jsi v stříbře tak vábná,

za krejčí ušetřím,

zlatník přijde mně dráž,

za krejčí ušetřím,

zlatník přijde mně dráž.