Šípková Růženka

1. V jednom chudém království

je to dávno prý

Ami

tak pradávno

žil starý dobrý král.

Neměl velké bohatství,

přesto jedenkrát,

když přilít čáp,

tak uspořádal bál.

R. Sám sezval příbuzné, na jednu zapomněl

a tak když ve dveřích stála tam pak

zbled a pryč je smích

jak stín zbled král a pryč je smích.

2. Nálada je povadlá

jako růže květ

když přejde mráz

a z kolébky jde pláč.

Nepozvaná příbuzná

rychle přiskočí

šátkem otirá

slzy královské.

R. Šípkovou Růženkou tvé dítě nazývám

a věz za šestnáct let přijde k vám kněz

pro ni růže dát.

Jak stín zbled král a pryč je smích.

Jak stín zbled král a pryč je smích.

3. Šestnáct roků střeží král

svou Růženku

jak diamant

jak oko v hlavě své.

Až v předvečer výročí

děvče objeví

kdesi v zahradě

pár keřů růžových.

R. Růženka šípková tu růži přivoní

a trn si do prstu vbodne a spí

spánkem stoletým.

Á-á á-á-a-á-a-áá.

Á-á á-á-a-á-a-áá.